Co máme dělat, když máme ve škole, žáka s nedostatečnou znalostí českého jazyka?

Žákem, nebo studentem s odlišným mateřským jazykem (OMJ) se rozumí každý, kdo ve svém domácím prostředí a ve volném čase mluví jiným jazykem než českým. Čeština je tak pro něj jazykem druhým/cizím. Jedná se např. o:

  • nově příchozí děti ze zahraničí,
  • děti, jejichž rodiče jsou cizinci,
  • děti z vícejazyčného prostředí,
  • děti, které se nikdy česky neučily,
  • děti, které se dlouhodobě vzdělávaly v zahraničí,
  • děti, které zde pobývají na základě speciálních víz,
  • děti žijící v ČR, ale v domácím prostředí se nemluví česky.

Při poskytování podpory těmto dětem vycházíme z platné a aktuální legislativy. Viz níže.

Cizinci2022


Aktuální informace týkající se poskytování poradenských služeb žákům z Ukrajiny

Tato opatření se týkají žáků, studentů, kteří pobývají na území ČR z důvodu invaze vojsk Ruské federace na území Ukrajiny, viz:

Zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (Lex Ukrajina školství), ve znění účinném od 30. 6. 2022, dostupné na:

https://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-o-opatrenich-v-oblasti-skolstvi-v-souvislosti-s?lang=1&ref=m&source=email

Poskytování poradenských služeb.

Nedostatečná znalost českého jazyka sama o sobě není důvodem k vyšetření ŠPZ. Poradenské služby ze strany ŠPZ budou poskytovány pouze u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona. Klientem ŠPZ může být žák, který kromě odlišného mateřského jazyka (dále OMJ) má i jiné speciální vzdělávací potřeby. Pro žáky pouze s nedostatečnou znalostí českého jazyka byla připravena níže uvedená opatření. Teprve pokud tato opatření nepostačují, je vhodné situaci žáka konzultovat se ŠPZ, případně realizovat odbornou diagnostiku. I pro žáky z Ukrajiny platí, že pro přijetí do školy/třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona či přípravné třídy je podmínkou doporučení ŠPZ.

Jazykový příprava v oblasti češtiny jako cizího jazyka a další opatření

Pro nejbližší vzdělávací období po nástupu do vzdělávání doporučujeme zajistit postupnou adaptaci žáků z Ukrajiny na české prostředí těmito dostupnými nástroji:

  1. systém jazykové přípravy češtiny jako cizího jazyka
    • pro děti mateřských škol podle § 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb.,
    • pro žáky základních škol podle § 10 až 11b vyhlášky č. 48/2005 Sb.,
    • pro žáky středních škol a konzervatoří podle novely vyhlášky č. 13/2005 Sb. vyhlášené pod č. 250/2022 Sb. (účinná od 1. 9. 2022),
  2. obecně u žáků s OMJ upřednostnit podpůrná opatření 1. stupně,
  3. adaptační období podle § 3 „lex Ukrajina pro školství“.

Užitečné odkazy:

https://www.edu.cz/ukrajina/

https://cizinci.npi.cz/legislativa/

https://meta-ops.eu/

Kontakty: V případě potřeby se můžete obracet na Mgr. Kristýnu Olšákovou, email: kristyna.olsakova@msmt.cz, tel.: 234 811 309.


Žáci cizinci

Cizinec je fyzická osoba, která není občanem ČR. Žákem cizincem se rozumí nově příchozí žák, který plní povinnou základní školní docházku na území ČR po dobu maximálně 12 měsíců od příchodu do ČR.

Podle § 20 ŠZ je žákům-cizincům poskytována bezplatná jazyková příprava k začlenění do základního vzdělávání.

Jazyková příprava

Uskutečňuje se prezenční nebo distanční formou ve škole, která je po projednání se zřizovatelem určena krajským úřadem (vyhláška č. 48/2005 Sb.), v rozsahu maximálně 200 hodin po dobu nejvýše 10 měsíců a je určena žákům, kteří ve školním roce 2022/23 plní povinnou školní docházku a jsou na území ČR nejvýše 12 měsíců.

V Ostravě jazykovou přípravu zajišťuje ZŠ V. Košaře, ZŠ Jugoslávská, ZŠ Nádražní, ZŠ K. Pokorného.

Kontakty: https://www.msk.cz/temata/skolstvi/jazykova_priprava_cizincu.html

Orientační délku jazykové přípravy stanoví ředitel školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, podle znalostí žáka ověřených na základě jednoduchého orientačního testu:

Dětem-cizincům v povinném předškolním vzdělávání je bez nutnosti vyšetření v ŠPZ poskytována jazyková příprava v rozsahu 1 hodiny týdně, pokud má škola čtyři a více dětí-cizinců v předškolním ročníku. Pokud má škola jednoho až tři děti-cizince v předškolním ročníku, vykonává jazykovou podporu v rámci běžné činnosti.

Pokud má žák, student – cizinec další speciální vzdělávací potřeby (např. poruchy chování, poruchy učení, zdravotní potíže aj.) je vhodné kontaktovat ŠPZ a zvážit nastavení podpůrných opatření dle § 16 ŠZ. každý případ je posuzován individuálně.


Žák z odlišného kulturního prostředí

Patří zde např.:

  1. žáci narozeni v České republice, jejichž rodiče hovoří jiným jazykem než českým,
  2. žáci, kteří mají českou státní příslušnost, ale nemají dostatečnou znalost českého jazyka, protože dlouhodobě pobývali v zahraničí a další.

K zajištění speciálních vzdělávacích potřeb těchto žáků využíváme podpůrná opatření (dále též jen „PO“) podle § 16 ŠZ, zvláště pak posílení výuky českého jazyka jako jazyka cizího (druhého).

Podpůrné opatření posílení výuky češtiny jako cizího (druhého) jazyka

Dětem a žákům, kteří nejsou zahrnuti do jazykové přípravy podle § 20 školského zákona (děti MŠ mimo povinný předškolní ročník, žáci středních škol, žáci ZŠ s českým státním občanstvím a žáci-cizinci, kteří se v české škole vzdělávají více než 12 měsíců ve školním roce 2022/23), a žákům, kteří jazykovou přípravu již ukončili, ale nadále potřebují podporu v češtině, je jazyková podpora zajišťována podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

Pro určení PO je nutné znát úroveň jazykových dovedností.

Podpůrná opatření 1. stupně

Podpůrná opatření prvního stupně provádí škola bez doporučení ŠPZ. Zpravidla se jedná o žáky s úrovní češtiny jako druhého jazyka 3 a vyšší.

Charakteristika jazykových dovedností žáka:

  • na úrovni 3: zapojuje se do široké škály komunikačních situací. Dokáže se vyjádřit srozumitelně a bez přípravy, pokud je mu téma známé.

Podpůrná opatření 2. stupně

Žák s potřebou podpůrných opatření druhého stupně si češtinu jako druhý jazyk zpravidla osvojil na úrovni 2.

Charakteristika jazykových dovedností žáka:

  • na úrovni 2: dokáže se dorozumět v běžných komunikačních situacích ve škole i v osobním životě. Výrazně se zvyšuje schopnost jeho samostatného projevu, pokud je předem připraven. V mluveném i psaném projevu se stále objevuje velké množství chyb.

Podpůrná opatření 3. stupně

Žák s nejvyšší potřebou podpory je v češtině jako druhém jazyce zpravidla na úrovni 0 nebo 1.

Charakteristika jazykových dovedností žáka:

  • na úrovni 0: žák nedokáže odpovědět na otázky týkající se jeho osoby a rodiny, i když mu partner v komunikaci aktivně napomáhá. Nerozumí běžně užívaným frázím. Nedisponuje v mluveném a písemném projevu slovní zásobou užívanou v nejčastějších komunikačních situacích. Neovládá dokonale českou abecedu.
  • na úrovni 1: do rozhovoru se zapojuje za předpokladu, že komunikační partner mluví pomalu, zřetelně a komunikaci přizpůsobuje řečovým schopnostem a dovednostem žáka, volí vhodný kód a žákovi dopomáhá s formulací.

Podpůrná opatření k zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (a odlišného kulturního prostředí)

Podpůrná opatření 1. stupně

Podpůrná opatření 1. stupně nemají normovanou finanční náročnost a škola je poskytuje bez doporučení ŠPZ. Využívají se v případě, že žák je v osvojení češtiny jako druhého jazyka na úrovni 3 (orientačně B1 podle SERRJ), ale akademický jazyk potřebný pro úspěšné zvládání některých (např. odborných nebo naukových) předmětů mu stále činí potíže.

Mateřská škola:

  • důraz na podporu při běžné činnosti, názornost a komunikaci s rodiči.

Základní a střední škola: 

  • plán pedagogické podpory,
  • pedagogická intervence,
  • úpravy metod výuky a organizace vzdělávání,
  • důraz na podporu jazykového rozvoje v rámci jednotlivých předmětů,
  • vedení slovníků, zapojení výukových materiálů pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka do výuky.

Pedagogická intervence by měla být podle potřeby zaměřena nejen na podporu školní přípravy, dovysvětlení a procvičování látky, ale i na podporu interpersonální komunikace, rozvoje sociálních vazeb a začlenění žáka do kolektivu třídy a školy.

Podpůrná opatření 2. stupně

Mateřská škola:

  • výuka češtiny jako cizího (druhého) jazyka 4x 15 minut za týden, nejvýše však 80 hodin,
  • speciální pomůcky (například materiály na výuku češtiny jako druhého jazyka).

Základní škola:

  • výuka češtiny jako cizího (druhého) jazyka 3 hodiny za týden, nejvýše však 120 hodin,
  • úprava obsahu vzdělávání – IVP,
  • úprava hodnocení,
  • přizpůsobení organizace a metod výuky,
  • speciální učebnice a pomůcky (učebnice češtiny jako cizího (druhého) jazyka, slovníky, výukové aplikace)
  • pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a projevy poruch učení a koncentrace 1 hodina speciálně pedagogické péče.

Střední škola:

  • výuka češtiny jako cizího (druhého) jazyka 3 hodiny za týden, nejvýše však 120 hodin,
  • úprava obsahu vzdělávání – IVP,
  • úprava hodnocení,
  • speciální učebnice a pomůcky (učebnice češtiny jako cizího/druhého jazyka),
  • pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a projevy poruch učení a koncentrace 1 hodina speciálně pedagogické péče.

Podpůrná opatření 3. stupně

Mateřská škola:

  • výuka češtiny jako druhého jazyka 4x 15 minut za týden, nejvýše 110 hodin,
  • IVP se zaměřením na rozvoj jazyka,
  • pro žáky s neznalostí jazyka a dalšími SVP asistent pedagoga, případně sdílený asistent pro více žáků,
  • speciální pomůcky (např. materiály na výuku češtiny jako druhého jazyka, komunikační karty),
  • využití komunikačních karet.

Základní škola:

  • výuka češtiny jako cizího/druhého jazyka 3 hodiny za týden, nejvýše však 200 hodin,
  • úprava obsahu vzdělávání – IVP,
  • úprava hodnocení,
  • přizpůsobení organizace a metod výuky,
  • speciální učebnice a pomůcky (například češtiny jako cizího/druhého jazyka, slovníky, výukové aplikace, komunikační karty),
  • pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a poruchami učení a koncentrace 2 hodiny předmětu speciálně pedagogické péče,
  • pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a dalšími SVP asistent pedagoga, případně sdílený asistent pro více žáků,
  • podpora dalším pedagogickým pracovníkem na 0,5 úvazku (podle metodického materiálu MŠMT),
  • podpora školním psychologem a školním speciálním pedagogem na 0,5 úvazku (podle metodického materiálu MŠMT).

Střední škola:

  • výuka češtiny jako druhého jazyka 3 hodiny za týden, nejvýše však 200 hodin,
  • úprava obsahu vzdělávání – IVP,
  • úprava hodnocení,
  • speciální učebnice a pomůcky (například výuka češtiny jako druhého jazyka).

V odůvodněných případech je možné i prodloužení délky základního, středního a vyššího odborného vzdělávání o 1 rok.

Dalším dostupným podpůrným opatřením na 2. a 3. stupni podpory jsou úpravy podmínek přijímání ke střednímu vzdělávání a ukončování středního vzdělávání.


Úprava podmínek při přijímacím řízení a následném vzdělávání na SŠ

  • ŠPZ může doporučit uzpůsobení podmínek přijímacích zkoušek, konkrétně na základě zařazení do kategorie uzpůsobení podle druhu znevýhodnění „O“ (ostatní), a to podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 353/2016, kde jsou uvedeni „uchazeči s jiným rodným jazykem než českým“.
  • Vydání doporučení ŠPZ k uzpůsobení podmínek přijímacího řízení není podmíněno předchozím poskytováním PO na ZŠ. Pokud tedy žák doposud neměl doporučení k poskytování PO na základní škole, vyšetří ŠPZ žáka, aby bylo možné mu doporučit odpovídající uzpůsobení přijímacích zkoušek. Pokud to nevyžadují speciální vzdělávací potřeby žáka, ŠPZ ani po vydání doporučení nevřazuje žáka do systému podpůrných opatření a nepíše doporučení ZŠ.
  • Důležité je uvádět přesné navýšení času při přijímacím řízení (25 %, 50 %, 75 %, 100 %), které by mělo odpovídat stupni PO. Je shodné pro matematiku, český jazyk a školní zkoušku.
  • K přijímacímu řízení lze doporučit i podporující osobu (u všech částí přijímacího řízení), překladové slovníky (u všech částí přijímacího řízení) a samostatnou místnost.
  • Na prominutí zkoušky z ČJ mají nárok pouze uchazeči, kteří získali předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky (§ 20 odst. 4 ŠZ). O prominutí zkoušky z ČJ v tomto případě žák žádá sám (prostřednictvím zákonného zástupce) ředitele střední školy bez doporučení ŠPZ.
  • Je žádoucí uzpůsobit všechny podmínky vzdělávání na střední škole.

Ukončování středoškolského vzdělávání

  • Žáci střední školy, kteří konají maturitní zkoušku a kteří se vzdělávali v předchozích 8 letech alespoň 4 roky v zahraničí, mají možnost sami prostřednictvím přihlášky k maturitní zkoušce požádat ředitele školy o navýšení času a využívání překladového slovníku u zkoušky z ČJL a MAT, a to podle vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  • Žáci střední školy, kteří konají maturitní zkoušku a na které se výše uvedená zákonná podmínka nevztahuje, ale přesto jsou vzděláváni s přiznanými PO, mohou mít doporučenou úpravu konání maturitní zkoušky pouze tehdy, jestliže vedle nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka mají ještě další SVP dle přílohy 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb.
  • Pokud byl žák střední školy, který koná závěrečnou zkoušku, vzděláván na SOU s přiznanými podpůrnými opatřeními 2. nebo 3. stupně, má také nárok na zohlednění této situace u závěrečných zkoušek. Ředitel školy na základě doporučení ŠPZ umožní, aby byla u závěrečných zkoušek žákovi zohledněna poskytovaná podpůrná opatření. Konkrétní opatření k závěrečným zkouškám v souladu s doporučením ŠPZ navrhují učitelé, kteří žáka vzdělávali. Nejčastěji jde v těchto případech o prodloužení času na konání zkoušek, v odůvodněných případech pak o formální úpravu zadání.

Metodická podpora pedagogických pracovníků škol

NPI ČR – https://cizinci.npi.cz/

MŠMT – https://www.edu.cz/

META, o.p.s. – https://meta-ops.eu/publikace-produkty/

Další spolupracující organizace:

Integrační centrum Praha – https://icpraha.com/

MOST PRO – https://mostpro.cz/ 

CPIC ‒ Centra na podporu integrace cizinců – http://www.integracnicentra.cz/


Specifika poradenského procesu se žákem s nedostatečnou znalostí vyučovaného jazyka

Vstupní podklady pro vyšetření žáka:

ŠPZ zajišťuje službu tlumočníka:  https://cizinci.npi.cz/tlumoceni-a-preklady/

Užitečné kontakty

Koordinátor pro žáky cizince v NPI ČR v Moravskoslezském kraji je:

Bc. Lucie Vrbová

Agenda AK, tlumočnických a překladatelských služeb

Adresa: Blahoslavova 1576/2, 702 00 Ostrava
Mobil: 778 972 287
Telefon: 778 972 287
E-mail: lucie.vrbova@npi.cz

Bc. Lucie Slívová
Krajský metodik Revize RVP ZV v ICT
Adresa: Blahoslavova 1576/2, 702 00 Ostrava
Mobil: 771 259 689
Telefon: 771 259 689
E-mail: lucie.slivova@npi.cz

Další užitečné odkazy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

 

Další odkazy:

Soubory cookie používáme k personalizaci obsahu a reklam, 
poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti.
Informace o vašem používání našich stránek také sdílíme 
s našimi partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýzy.
Příjmout a pokračovat
Odmítnout