Předškoláka

Plnění povinnosti školní docházky

Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad.

Odklad povinné školní docházky

Žádost o odklad školní docházky svého dítěte podává zákonný zástupce v době zápisu  dítěte k povinné školní docházce v ZŠ, k rukám ředitele ZŠ. 

Dle legislativních změn od 1. 9. 2025 platí následující:

• Podmínky pro odklad školní docházky u dětí s datem narození od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 se nemění, tzn. postupuje se dle dosavadní právní úpravy (viz § 37 odst. 1 školského zákona ve znění účinném do 31. srpna 2025).
• Podmínky pro odklad školní docházky se aktuálně mění pouze u dětí s datem narození od 1. 9. 2019 do 31. 3. 2020: U těchto dětí rodič k žádosti nově dokládá doporučující posouzení odborného lékaře (s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie) nebo klinického psychologa o tom, že zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování. Posouzení poté vydá rovněž školské poradenské zařízení (PPP, SPC), které přihlédne k předloženému zdravotnímu posudku. (viz § 37 odst. 1 školského zákona ve znění účinném od 1. 9. 2025).

Žádost o odklad povinného základního vzdělávání se podává při zápise do spádové základní školy.  Spádová základní škola je určena vyhláškou města/obce.

Více informací viz záložka Aktuality.

Přípravné třídy

• Jsou zřízeny pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.
• O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení (PPP, SPC) které k žádosti přiloží zákonný zástupce.

Dodatečný odklad školní docházky

Od 1. 9. 2025 již nemohou ZŠ dodatečný odklad školní docházky realizovat.  

Předčasný nástup do školy

Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.

Školní zralost

Zralost pro nástup školní docházky je dosažení takové úrovně tělesného, rozumového, citového a sociálního vývoje u dítěte, v rámci které je schopno úspěšně zvládat požadavky a nároky spojené se vstupem do školy.

Školní zralost je hodnocena nejčastěji na úrovni tělesné, kognitivní, emoční a sociální vyspělosti. Jednotlivé oblasti se vzájemně ovlivňují.

1. Fyzická zralost

Tělesná vyspělost dítěte – somaticky slabé děti mohou být zvýšeně unavitelné, nedokážou se vyrovnat somaticky větším a silnějším spolužákům.

Zdravotní stav – zvýšená nemocnost, zameškaná výuka, zvýšené požadavky na dohánění učiva.

2. Psychická zralost

Dosažení dostatečné úrovně v oblasti poznávacích a rozumových funkcí.

Vnímání – dítě je schopno z vnímaného celku vyčleňovat jednotlivé části a původní celek z nich opět složit. Jde o sluchové a zrakové vnímání = předpoklad úspěšné výuky čtení a psaní.

• Zrakové vnímání a paměť
• Koordinace oka a ruky = vizuomotorická koordinace
• Vnímání figury a pozadí
• V předškolním věku je dítě schopno vnímat a uvědomovat si polohu předmětu v prostoru
• V předškolním období je charakteristický obsah zrakového vnímání s konkrétním obsahem
• Vnímání je zaměřeno spíše na celek než na detail, tomuto předchází vnímání jednotlivých částí. Toto je podstatné pro zrakovou analýzu a syntézu
• Vnímání prostoru, času
• Zrakové a sluchové vnímání

Motorika  – ukázněná, zacílená pohybová aktivita. Po určitou dobu je dítě schopno své motorické chování ovládat, kontrolovat, posedět klidně. Jemná motorika – hmatové vnímání – modelování apod., lateralita, správný úchop – špetkový úchop. Hrubá motorika. Grafomotorika.

Kresba – v tomto období již kresba věrněji odráží skutečnost. Dítě je schopno obkreslit jednodušší předlohu (složenou z písmen či geometrických vzorů). Kresba přechází pozvolna k syntetickému znázornění postav a dalších objektů, již podle ucelené představy. Správné pracovní návyky u kresby – držení těla, držení psacího prostředku, postavení ruky u kreslení, uvolnění ruky, tlak na podložku. Lateralita ruky, oka.

Rozumové poznání – umožňuje dětem lépe se orientovat ve světě kolem něho, v tvarech, kresbách, dějích. Lépe postihuje podobnosti a rozdíly, začíná chápat vztahy a souvislosti. Dospívá ke zevšednění a kategorizaci. Paměť se stává trvalejší a záměrnější. Dítě překonává dětský egocentrismus a vstupuje pozvolna do období realizmu.

Řeč – dítě je schopno mluvit ve větách, jednodušších souvětích, bez agramatismů; vypovídat o světě kolem sebe.

Pracovní vyspělost – školsky zralé dítě dokáže rozlišit hru od povinností a zadaný úkol se snaží splnit a dokončit a to i tehdy pokud se objeví překážky. Vědomě zaměřovat pozornost žádoucí směrem i k podnětům, jež samy o sobě nejsou lákavé novostí či proměnlivostí. K pracovní zralosti patří i odpovídající psychomotorické tempo.

3. Sociální a emocionální zralost

Dítě se dovede odloučit od rodiny, podřídit se autoritě pedagoga, začlenit se do skupiny vrstevníků, přijímat nové role. Mělo by být schopno již odložit plnění svých bezprostřední přání. Tyto předpoklady se projeví zpravidla již před nástupem do školy, zejména při společných hrát či plnění drobných povinností.

Příčiny nezralosti

• Nedostatky v somatickém vývoji a zdravotním stavu
• Opožděný mentální vývoj, snížení kognitivních dovedností
• Nerovnoměrný vývoj, oslabení dílčích funkcí a schopností
• Neurotický povahový vývoj, neurotické rysy a symptomy
• Nedostatky ve výchovném prostředí a působení na dítě – vlivy deprivace

Drobné vývojové nerovnoměrnosti jsou u dětí obvyklé, protože každé dítě se vyvíjí vlastním tempem v závislosti na vnitřních předpokladech a vnějších formujících vlivech. Pokud jsou vývojové nerovnoměrnosti včas rozpoznány, lze je v mnoha případech úspěšně vyrovnat záměrným a cíleným působením ještě dříve, než dítě do školy nastoupí. Výraznější vývojová nevyzrálost (ať už jsou její příčiny jakékoliv) je však významnou překážkou pro úspěšnost a spokojenost dítěte ve škole. Řešením může být odložení školní docházky o 1 rok.

Mám zájem o vyšetření školní zralosti mého dítěte.

Zdroje:

• Školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.
• ŘÍČAN, P., KREJČÍŘOVÁ, D. a kol. Dětská klinická psychologie, 4. vyd. Praha: Grada, 2011.
• ALLEN, E., MMAROTZ, L. R. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Praha: Portál, 2002.